Já, my, nebo… Formátování a jazykové prostředky

Vítáme vás u devátého týdne Letní výzvy 2022. Postupně se blížíme ke konci výzvy a teď se podíváme na jazykové prostředky a formální úpravy závěrečné práce. Jsou totiž mimo obsah nebo výsledky, ale čtivost a vzhled závěrečné práce jsou také velmi důležité při výsledném hodnocení vedoucím, oponentem a u obhajoby.

Obsah

• Odborný jazyk a jazykové prostředky
• Formátování a formální stránka práce
• Materiály pro samostudium
• Seznam zdrojů

Odborný jazyk a jazykové prostředky

Jak už víte, závěrečná práce je textem odborným a má splňovat určité náležitosti i po jazykové stránce, které patří do oblasti akademického psaní. I když se vám možná zdá, že psaní není vaší silnou stránkou, dobrá zpráva pro vás je, že akademické psaní je dovednost a dá se ji naučit. Je potřeba však poznamenat, že i v akademickém psaní existují rozdíly napříč jazyky, obory nebo vzhledem k vývoji vědecké komunikace v čase. Jak sami tušíte, akademické vyjadřování v angličtině se liší od češtiny, a stylistické prostředky v závěrečné práci v humanitním oboru budou jiné než v práci ze softwarového inženýrství. Proto je důležité „být v obraze“ toho, jakým způsobem se reportuje ve vašem oboru a možná dokonce na vaší škole/katedře. Velkým pomocníkem při tom je čtení – když si načtete odbornou literaturu z vašeho oboru (a to jak jiné dobré závěrečné práce, tak i knihy a odborné články), tak nejen získáváte potřebné znalosti, ale i vidíte, jak se jiní autoři vyjadřují a pomocí jakých jazykových prostředků komunikují se čtenáři. Dokonce existuje populární směr výuky akademického psaní na zahraničních univerzitách, tzv. “reverse-engineering approach”, kde se studenti učí akademické psaní na základě důsledného rozboru kvalitních článků. Mimochodem, pokud byste uvažovali o doktorském studiu a další kariéře ve vědě, doporučujeme ke studiu akademického psaní monografii Science research writing: for native and non-native speakers of English.

Čím se odborné akademické psaní liší od našeho každodenního vyjadřování? Akademický text má vymezený účel, například dokumentuje určitý problém, informuje o jeho řešení, přesvědčuje čtenáře o validitě a reliabilitě výzkumu a možná i inspiruje další odborníky na pokračování výzkumu v této oblasti. V souvislosti s účelem, odborný akademický text má být jasný, přehledný, výstižný, srozumitelný a vaše vyjadřování má být jednoznačné. V práci používejte jen odborný jazyk a vyjadřujte se vždy co nejpřesněji. Je dobré mít na paměti, že v závěrečných pracích není místo na nepodložené názory a subjektivitu („myslím si, že A je lepší než B“), na „propagační“ nebo na populární styl vyjadřování. Sice text práce možná nebude tak zabarvený, ale věřte, že bude mnohem srozumitelnější a čtivý.

Podíváme se tedy podrobněji na jazykové prostředky, ze kterých se skládá náš text (více najdete v prezentaci).

• Při výběru slov dbejte nejen na gramatiku, ale na význam a jednoznačnost. Pokud si nejste jisti významem, používejte výkladové slovníky.
• Nebojte se opakování pojmů – v odborném textu není potřeba zaměňovat slova za synonyma, pokud se jedná o odborný pojem. I když bude v jedné větě vícekrát, stále pro čtenáře bude přehledné a jednoznačné o co se jedná.
• U méně známých pojmů zvažte, jestli neuvést jejich definice. Pozor na zkratky – mají být uvedeny v odpovídajícím seznamu.
• U vět je důležité, aby nebyly ani příliš velké, ani chudé. Důležitá je tady srozumitelnost. Většinou má jedna věta vyjadřovat jednu myšlenku nebo jedno sdělení. Také je zvykem dávat již známou informaci na začátek a novou na konec věty.
• Důležitá je také konzistence při používání času – jestli používáte minulý, přítomný nebo budoucí čas v konkrétních částech závěrečné práce.
• Odstavec poskládáme tak, aby všechny věty byly sdružené na základě obsahu nebo souvislostí. Většinou každý odstavec má svoje téma. V odborných textech se můžete setkat i s tím, že poslední věta jednoho odstavce a první věta dalšího odstavce budou obsahově propojené. Tím se vytvoří lépe čitelnější a provázanější text. V angličtině je pak zvykem v první větě shrnout to, o čem se povídá v tomto odstavci.
• Pro účely provázanosti vět v rámci odstavce využívejte odpovídající spojky, příslovce, zájmena.
• Rozčlenění textu se provádí na základě určité logiky, nejčastěji se setkáme s myšlenkovými postupy „od obecného ke konkrétnímu“, „od problému k řešení“, „od příčiny k následku“, „chronologie“ a „výčet“. To, jaký typ rozčlenění použijete, hodně závisí na oboru a typu práce. Inspirujte se jinými pracemi a poraďte se s vedoucím.
• Dejte pozor na smysluplnost a souvislost textu, a to jak v rámci jednoho odstavce, tak v rámci kapitoly. Využívejte jazykové přechody a propojení, například při uvození podobných argumentů („podobně“, „podobným způsobem“, „srovnatelně“, …), při zdůvodnění („neboť“, „jak se ukazuje“, „jak lze doložit“, …) nebo při polemice („přesto“, „naproti tomu“, „avšak“, …). Při vylepšení provázanosti vět nezapomeňte na čárky, spojky, podřadná souvětí.
• Buďte struční a výstižní. Vyhýbejte se nadbytečným a duplicitním informacím, komplikovaným větným konstrukcím a zbytečným i vycpávkovým slovům.
• Snažte se vyjadřovat jednoznačně (opakem je situace, když text může být interpretován více způsoby).
• Pozor na vyjádření míry jistoty pomocí sloves nebo třeba podmiňovacího způsobu – je jedna věc, že výsledky něco naznačují nebo mohou svědčit, jiná, když výsledky demonstrují. Stejně si dejte pozor na využití slov u popisu pravděpodobnosti („možné“, „pravděpodobné“, „existující“) nebo při generalizaci („všichni“, „většina“, „hodně“, …).
• Otázka – jak se vyjadřovat v závěrečné práce – první osobou jednotného čísla („já“), autorským plurálem („my“) nebo pomoci neosobního vyjadřování (trpný rod) je na PEF ČZU řešena definitivně v pokynech fakulty – „Text musí být psán ve třetí osobě čísla jednotného nebo množného v trpném rodě (např. v práci je použito)“ (PEF ČZU, 2018).

Psaní je kontinuální proces a je normální se vracet k textu závěrečné práce a předělávat jednotlivé části textu. Zpravidla na první pokus text bude ještě hodně syrový a budete jej vylepšovat. Dejte si čas, ať se text uleží. Pak se k němu vratíte a uvidíte, co vám chybí nebo jak text můžete ještě vylepšit. Ale s tím to také nepřehánějte, důležitější je splnění cíle práce, ne zdokonalování jazykového projevu. Je potřeba to někdy dokončit, takže je lepší odevzdat nedokonalou práci, než neodevzdat žádnou.

Na konci zpracování si nechejte práci projít profesionální jazykovou korekturou nebo minimálně ji dejte přečíst někomu jinému (ať už babičce nebo kamarádovi). Občas banální chyby a překlepy v textu hodně snižují dojem z práce a následně mohou mít nepříznivý dopad i na známku.

Ještě pár doporučení, co se nesmí objevit v závěrečných pracích:

• Autor práce nesmí hodnotit svůj výkon – není vhodné v práci tvrdit, že jste splnil určité cíle. To, že jste je splnil či ne budou hodnotit vedoucí, opponent a komise u SZZ.
• V práci řešíme konkrétní vědecký problém nebo otázku, není cílem závěrečné práce „přiblížit čtenáři problematiku…”. Nepíšeme totiž naučnou literaturu, ale jednoznačně definujeme a vyjadřujeme svoje myšlenky. Potenciálního čtenáře v textu nezmiňujeme.
• Pozor na určení přínosu vaší práce – drtivá většina vysokoškolských prací řeší úzce vymezený problém, který nemá nic společného se záchranou lidstva nebo průlomovým objevem. Definujte přínos vaší práce poctivě a kriticky. Neznamená to však, že na přínosu nezáleží, spíše naopak. Zamyslíte se nad tím, pro koho výsledky vaší práce budou užitečné, a to jak teď, tak i do budoucna. Možná vy sami budete pokračovat v tom samém směru v magisterském nebo doktorském studiu? Možná výsledky vaší práce budou využity konkrétním podnikem? Nezapomeňte na to, v čem je váš vlastní přínos – navrhli jste nový postup, uplatnili netradiční metodu, sebrali data v terénu nebo výsledky vaší práce otevírají nové výzkumné směry?

Formátování a formální stránka práce

Již od začátku pište do šablony. Věřte, že komise u SZZ zná fakultní šablonu téměř nazpaměť a všechny odchylky od ní budou jako na dlani. Mimochodem, aktuální šablonu si můžete stáhnout nejen na webu, ale i v Dokumentovém serveru v UIS. Jinak formální parametry textu práce jsou uvedeny v pokynech pro bakalářské a diplomové práce na PEF ČZU.

Co se týká doporučeného rozsahu, není úplně vhodné odevzdávat práci, která je na té minimální hranici počtu stránek. Vzbuzuje to u komisi a hodnotitelů dojem, že práce je psána na poslední chvíli a může tam být převis splnění formálních náležitosti na úkor obsahu. Takže bychom u takové práce očekávali důslednou kontrolu obsahu, metodiky a dosažení cíle. Horní hranici překročit lze, nepiště však učebnici nebo knihu a držte se svého vymezeného tématu. Pokud je vaše práce příliš rozsáhlá (třeba u diplomek je více než 100 stránek textu bez příloh), poraďte se v vedoucím, jestli je to tak v pořádku či ne.

Dejte pozor na formátování grafů, tabulek, obrázků a dalších netextových objektů. V pokynech fakulty najdete návod na to, v jakém formátu mají být. Připomeňme si ještě, že každý takový objekt má mít opodstatnění, účel, má přinášet přidanou hodnotu do práce. O tom jsme se více bavili v 7. týdnu Letní výzvy.

Nezapomeňte, že se každá kapitola první úrovně má začínat na nové stránce. Členění práce pak udělejte tak, abyste číslovali podkapitoly maximálně do čtvrté úrovně (do obsahu práce se pak dávají podkapitoly do třetí úrovně). Snažte se vyhýbat příliš drobnému členění – za podmínkou, že odstavec má být aspoň tři řádky dlouhý, tak podkapitola má obsahovat minimálně tři odstavce.

Z typografického hlediska není dobře nechávat v práci tzv. „sirotky“ – předložky a spojky osamocené na konci řádku. Řešení je pak ve využití nedělitelné mezery. Pokud už toho máte napsáno více a nechce se vám vkládat nedělitelné mezery, využijte Tajný tip od Akčního týmu PEF ČZU. Nechte si zkontrolovat i další problematické záležitosti – uvozovky (české vs. anglické), číslovky, spojovníky a pomlčky atd. O typografických úpravách textu si můžete také přečíst v knize „Bakalářská a diplomová práce: Od zadání po obhajobu“, kterou si můžete zdarma přečíst na portálu Bookport (je potřeba se přihlásit vašimi údaji ČZU přes EduID).

Materiály pro samostudium

Níže najdete odkazy na skvělé zdroje, které vám problematiku citování ještě dovysvětlí a pomohou v řešení konkrétních úkolů:

• Opakování je matkou moudrosti, takže nezapomeňte, že všechny důležité pokyny k formátování závěrečných prací najdete na webu PEF ČZU. Studenti píšící závěrečné práce na Katedře informačních technologií také najdou další pokyny na webu katedry.
• Prezentace od Národní technické knihovny „Psaní odborného textu: Jazykové prostředky“, ve které najdete užitečné tipy na to, jak vylepšit váš odborný text, a to jak v češtině, tak i v angličtině.
• Kniha Bakalářská a diplomová práce: Od zadání po obhajobu“, kterou si můžete zdarma přečíst na portálu Bookport (je potřeba se přihlásit vašimi údaji ČZU přes EduID). Najdete v ní spoustu tipů na psaní závěrečných prací včetně těch, které se týkají formálních úprav.
• Příručka „Jak napsat odborný text“, kterou najdete ve více knihovnách. Pojednává nejen o typických částech odborného textu, ale i o tom, jak dosáhnout provázanosti textu, jak pracovat s modalitou nebo jaká jsou specifika uplatnění třeba u interpunkčních znamének.
• Pokud píšete práci v angličtině (nebo když půjdete na doktorské studium, kde se většina textu píše v anglickém jazyce), je dobrým pomocníkem při psaní Academic Phrasebank.
• Víte, že do textu práci potřebujete vložit i zadání z UISu? A víte, jak to jej přizpůsobit? Odpověď najdete v článku Akčního týmu PEF.
• Video od Moravskoslezské knihovny Napíšu diplomku – Lekce č. 9 Jak se vyjadřovat v diplomce (23 min) povídá nejen o možnostech vyjadřování, ale i o tom, jak udělat text čitelnějším a srozumitelným.
• Pokud máte problémy s textovými editory, určitě si nenechte ujít videa od Moravskoslezské knihovny: Napíšu diplomku – Lekce č. 7 Formální úprava textu (41 min) o efektivní práci ve Wordu a Napíšu diplomku – Lekce č. 4 Google Dokumenty (15 min) o práci s Google Dokumenty a Formuláři.
• Doporučujeme i některé články z blogu Adama Herouta, například jak pojmenovat kapitoly, jak používat cizojazyčné pojmy v českém odborném textu nebo jaké drobnosti kazí pozitivní dojem z vaší práce.

Pro dnešek je to všechno. Tentokrát už zadání nebude, ale pokud byste nám chtěli něco ukázat nebo poradit se ohledně zpracování závěrečné práce, jsme vám k dispozici. Příští finální týden se budeme přípravě a samotné obhajobě závěrečných prací. Zároveň bychom rádi zodpověděli vaše dotazy, pokud nějaké ještě máte (i na další témata). Chtěli bychom také uspořádat webinář, o termínu byste mohli hlasovat na Doodle. Těšíme se na vaše odpovědi, abychom všechno připravili včas. Vaše dotazy k webináři pak můžete směřovat na kitpefczucz@googlegroups.com.

Těšíme se na vás a uvidíme se příští týden!

Seznam zdrojů

AKČNÍ TÝM PEF, 2018. Co je Tajný tip Akčního týmu?. In: Průvodce studenta PEF ČZU [online]. Praha: Akční tým PEF [cit. 2022-09-13]. Dostupné z: https://www.smat.se/pruvodce-studenta/tajny-tip-akcniho-tymu/

ČMEJRKOVÁ, Světla, Jindra SVĚTLÁ a František DANEŠ, 1999. Jak napsat odborný text. Praha: Leda. ISBN 80-859-2769-1.

GLASMAN-DEAL, Hilary, 2021. Science research writing: for native and non-native speakers of English. Second. vyd. London: World Scientific. ISBN 9781786347848.

HEROUT, Adam, 2013. Jak pojmenovat kapitoly (v odborném textu). In: Herout.net: Poznámky učitele, kouče, čtenáře. [online]. Brno [cit. 2022-09-13]. Dostupné z: https://www.herout.net/blog/2013/04/jak-pojmenovat-kapitoly-v-odbornem-textu/

HEROUT, Adam, 2016. Drobnosti, které notoricky kazí čtení. In: Herout.net: Poznámky učitele, kouče, čtenáře. [online]. Brno [cit. 2022-09-13]. Dostupné z: https://www.herout.net/blog/2016/05/drobnosti-ktere-notoricky-kazi-cteni/

HEROUT, Adam, 2018. Překládat, skloňovat a nebo co? In: Herout.net: Poznámky učitele, kouče, čtenáře. [online]. Brno [cit. 2022-09-13]. Dostupné z: https://www.herout.net/blog/2018/04/prekladat-sklonovat-a-nebo-co/

JAKSCHOVÁ, Tereza, 2021. Špatně vložené zadání do závěrečné práce: Co s tím?. In: Akční tým z PEF ČZU [online]. Praha: Akční tým z PEF ČZU [cit. 2022-09-13]. Dostupné z: https://www.smat.se/spatne-vlozene-zadani-do-zaverecne-prace-co-s-tim/

KAPOUNOVÁ, Jana a Pavel KAPOUN, 2017. Bakalářská a diplomová práce: od zadání po obhajobu. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-0079-8. [cit. 2022-09-13]. Dostupné z: https://www.bookport.cz/kniha/bakalarska-a-diplomova-prace-3059/

KIT PEF ČZU V PRAZE, 2022. Pokyny pro zpracovávání závěrečných prací na katedře informačních technologií. Katedra informačních technologií PEF ČZU v Praze [online]. Praha: KIT PEF ČZU, Březen 2022 [cit. 2022-09-02]. Dostupné z: https://kit.pef.czu.cz/zaverecne-prace

MARUŠ, Jakub, 2022. Napíšu diplomku – Lekce č. 9 Jak se vyjadřovat v diplomce. In: YouTube [online]. 02.05.2022 [cit. 2022-09-13]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=r5rOiNi6EAA&list=PLr-SwF3n7sqBdH2RzhTrhZuFBikWKt40B&index=16. Kanál uživatele Moravskoslezská vědecká knihovna.

MRÁZOVÁ, Michaela, 2020a. Napíšu diplomku – Lekce č. 4 Google Dokumenty. In: YouTube [online]. 27.10.2020 [cit. 2022-09-13]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=hSJ_wi2EZCE&list=PLr-SwF3n7sqBdH2RzhTrhZuFBikWKt40B&index=7. Kanál uživatele Moravskoslezská vědecká knihovna.

MRÁZOVÁ, Michaela, 2020b. Napíšu diplomku – Lekce č. 7 Formální úprava textu. In: YouTube [online]. 13.11.2020 [cit. 2022-09-13]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=QqMOyPAC7oY&list=PLr-SwF3n7sqBdH2RzhTrhZuFBikWKt40B&index=13. Kanál uživatele Moravskoslezská vědecká knihovna.

NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA, 2021. Psaní odborného textu: Jazykové prostředky. In: Národní technická knihovna [online]. Praha: NTK [cit. 2022-09-13]. Dostupné z: https://moodle.techlib.cz/pluginfile.php/5726/mod_resource/content/1/Prezentace-materi%C3%A1l%20-%20jazykove%20prost%C5%99edky_zjedn.pdf. Prezentace.

PEF ČZU V PRAZE, 2018. Závěrečné práce. Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze [online]. Praha: PEF ČZU, 2021 [cit. 2022-07-10]. Dostupné z: https://www.pef.czu.cz/cs/r-7008-studium/r-7026-informace-pro-studenty/r-12261-zaverecne-prace

UNIVERSITY OF MANCHESTER, 2022. Academic Phrasebank: Referring to sources. The University of Manchester [online]. Manchester: The University of Manchester [cit. 2022-09-13]. Dostupné z: https://www.phrasebank.manchester.ac.uk/referring-to-source