Člověk mnoho vydrží, má-li cíl

Vítáme vás u druhého týdne Letní výzvy 2022, jehož mottem je krásná Masarykova citace (viz název, Čapek, 2009), protože se budeme zabývat stanovením cílů práce a s tím souvisejících výzkumných otázek.

Bude toho dneska hodně, ale nezoufejte – pokusili jsme to vysvětlit lidsky a jednoduše. Pokud však vůbec nemáte čas na čtení, můžete se podívat na krátké video v kanálu MS Teams.

Obsah

• Proč píšeme práci?
• Proč řešíme něco vědeckého?
• Výzkumný problém nebo výzkumná otázka?
• Cíl závěrečné práce
• Cesta ke splnění cíle
• Jak sníst mamuta
• Další zajímavé zdroje k tématu…
• Hlavní cíl a dílčí cíle
• Zadání
• Seznam zdrojů

Proč píšeme práci?

Na chvíli se vrátíme k tomu, co jsme probírali před týdnem – proč tu práci vůbec píšeme? Očividná odpověď – pro získání diplomu a úspěšně ukončení studia. Avšak bakalářská nebo diplomová práce se nepíší jen kvůli formalitám. Je potřeba mít na paměti, že závěrečná práce má vědecký charakter, tzn. řešíme v ní nějaký vědecký problém, hledáme odpověď na vědecké otázky a přispíváme k rozšíření znalostí celé společnosti. Proto třeba pouhý popis implementace softwaru (i když užitečného) v nějaké firmě sám o sobě není řešením vědeckého problému a není to vhodným tématem závěrečné práce. Samozřejmě existuje hodně témat závěrečných prací směřovaných k praxi, nicméně i prakticky zaměřená práce může řešit problém, který může mít vědecký charakter.

Proč řešíme něco vědeckého?

Když mluvíme o výzkumném problému nebo otázkách, určitým způsobem referujeme o vědě. Vědecký problém nebo otázka mají charakteristické znaky:

• předmětnost;
• určitým způsobem se v nich projevuje novost (novost tématu, nová metoda, nový přístup, nová data);
• řešení nebo postup má být originální a racionální, tj. využíváme nástrojů vědy.

V ideální situaci má řešení definovaného výzkumného problému (nebo hledání odpovědí na výzkumné otázky) přispět k rozvoji vědy a lidského poznání. Když si představíme, že existuje určitá oblast znalostí a v této oblasti jsou buď neprobádané části nebo nevyřešené problémy, vybereme si to, co jsme schopni uchopit a pokusíme se je vyřešit nám dostupnými metodami.

Praktický tip, jak definovat problém nebo otázky, které budete řešit, pokud téma máte přidělené a ještě se v tématu moc neorientujete.

• První možnost – poradit se s vedoucím. Jako zadavatel tématu má určité představy o možných směrech. Neznamená to, že vám poskytne hotové formulace a výzkumný plán. Má však větší znalosti a zkušenosti a očekávali bychom od něj spíše nasměrování.
• Druhá možnost (která vás asi v největší možné míře nemine) – číst.

Podívejte se do závěrečných prací na podobná témata, přečtěte si stěžejní díla, která se vaší problematiky dotýkají. V podstatě, pokud ještě máte čas na psaní, udělejte si krátkou rešerši toho, co je o vámi zvoleném tématu známé, co se tam v současné době řeší, jaké jsou směry výzkumů a jak je to spojeno s tím, co vy máte k dispozici (nebo k tomu, co je napsáno ve vašem zadání v cíli práce). Z toho by vám měl vzniknout přehled možných směrů výzkumu. Vyhledávání v závěrečných pracích jsme probírali v prvním týdnu, vyhledávání v odborných zdrojích bude věnováno čtvrté téma. (Nezapomeňte se přihlásit. 🙂 )

Výzkumný problém nebo výzkumná otázka?

V odborné literatuře se často můžete setkat s pojmy „výzkumný problém” a „výzkumná otázka”. V prvním případě mluvíme o nějakém existujícím problému, ve druhém si klademe otázky, na které se snažíme odpovědět. Někdy se tyto pojmy téměř ztotožňují nebo se říká, že problém si lze představit jako otázku, někteří autoři však vidí i zde velký rozdíl mezi pojmy. Pokusíme se vysvětlit, jak o tom lze přemýšlet pomocí výkladu od pana Punche (2015, str. 29-31). Tento výklad, jak se nám zdá, dobře vystihuje různá zaměření závěrečných prací na PEF.

Punch ve své monografii píše, že pokud se student nachází na začátku plánování práce a výzkumu, neví jak začít, nebo se zastaví na mrtvém bodě, tak potřebuje stanovit výzkumnou otázku, na kterou poté bude hledat odpověď. Můžeme říci, že je to rozšířený přístup, kdy postupujeme od obecnějšího ke konkrétnímu a většinou se při tom používá princip „nejdříve otázka, metoda později”, tzn. stanovíme otázky, a pak zjistíme pomocí jakých metod na ně budeme hledat odpovědi.

Přístup, ve kterém stanovíme výzkumný problém, můžeme uplatnit při vyhodnocení dopadů nějakých aktivit, třeba v managementu nebo při realizaci určitého projektu. Například máte představu o problému, který existuje a vyžaduje řešení, u kterého následně bude provedena evaluace nebo hodnocení výsledků. Tady je důležitá identifikace problému již na začátku plánování výzkumu, pomocí kterého problém chceme vyřešit nebo nějak změnit situaci.

Je důležité si uvědomit, že se jedná o rámcové koncepce a v praxi tyto dva přístupy lze kombinovat a různě upravovat. Například problém, který potřebuje řešení přeformulovat do otázek nebo otázku, na kterou hledáme odpověď, vyjádřit jako problém.

Jako příklad můžeme uvést dvě témata bakalářských prací z nabídky na KIT:

• Téma, kde by bylo vhodné postupovat cestou výzkumných otázek: IoT v zemědělství – systematic review. Hlavním cílem práce je identifikovat hlavní trendy vědecko-výzkumné činnosti v oblasti využití technologií IoT se zaměřením na zemědělství.
• Téma, kde se bude řešit výzkumný problém: 3D point clouds – optimalizace segmentace v rámci fenotypizace rostlin. Hlavním cílem práce je optimalizovat proces segmentace (oddělení) zeminy a pěstebního boxu od dat představujících samotné rostliny.

Cíl závěrečné práce

Teď se pokusíme přejít od obecných koncepcí k plánování vaší práce. Cíl závěrečné práce lze označit za konečný předpokládaný stav/výsledek vašeho výzkumu při psaní závěrečné práce. Hlavní cíl, který jste uvedli i v zadání, je většinou pojat velmi široce, nelze ho dosáhnout jedním nebo dvěma kroky, popisuje konečný výsledek řešení komplexnějšího problému nebo řešení výzkumných otázek.

Cíl práce, jako konečný výsledek, občas přímo neobsahuje (nebo jenom naznačuje) výzkumné otázky, může však zmiňovat výzkumný problém (viz výše). Velmi rozšířená situace je, že si nejdřív stanovíme cíl práce, necháme si schválit zadání, a pak až se zamyslíme nad tím, co máme řešit a jak.

Důležité je, že cíl práce, který jste definovali v zadání, je pro vás závazný. Většinou se navrhuje obecnějším způsobem, abyste měli prostor pro konkretizaci během zpracování. Pokud by došlo k tomu, že stanovený cíl není dle vás proveditelný v současných podmínkách, obraťte se na vedoucího. Je lepší upravit zadání, než se dostat k obhajobě s prací, která je o něčem jiném, než zadání.

Cesta ke splnění cíle

Každý z vás má stanovený cíl v zadání závěrečné práce a předpokládejme, že jste se pokoušeli zamyslet nad tím, co bude finálním výstupem vaší práce. Jak naplánovat to, co budeme v práci dělat? Kromě cíle, máte v práci i metodiku, která je s cílem také těsně propojená (o metodách však budeme podrobněji mluvit v 5. a 6. tématu).

Když plánujeme náš výzkum, odpovídáme v podstatě na tři nejdůležitější otázky:

• Co? – co je oblast výzkumu a jaké jsou výzkumné otázky nebo výzkumný problém;
• Jak? – jakým způsobem budeme otázky zodpovídat nebo řešit problém a hodnotit řešení, jaké metody použijeme;
• Proč? – za jakým účelem to děláme, proč je to důležité, jestli to řeší určitý výzkumný problém, jaký je náš přínos a co z toho našeho výzkumu plyne.

V případě, že pracujeme s výzkumnými otázkami, můžeme si představit celou cestu k dosažení cíle jako následující schéma.

Pracujeme s nějakou oblastí (nebo občas objektem) našeho zájmu (Co), který existuje v určitém kontextu, máme k tomu nastudovanou literaturu (co o tom již známe a tím si už připravujeme teoretickou část), pak si položíme otázky, na které budeme odpovídat. Když se zamýšlíme nad tím, jaká data potřebujeme k zodpovězení, přijde čas hledání metod a designování výzkumu (Jak), tj. plánování praktické části. Pak už přichází samotná realizace, zpracování dat a odpověď na položené otázky. Výsledek by měl naplňovat cíl a referovat o přínosu práce (Proč).

Co když pracujeme na řešení určitého problému? V podstatě je to velmi podobný postup, jenom trochu modifikovaný. Na začátku také máme oblast nebo objekt (Co), máme kontext, ale zároveň už máme i problém, který chceme vyřešit. Neznamená to však, že se vyhneme literární rešerši, ale tam se třeba můžeme zaměřovat na to, jak se tento problém pokoušeli vyřešit v minulosti, jakými metodami, k čemu dospěli naši předchůdci apod. Dále postupujeme tak, že si stanovíme metody, pomocí kterých problém budeme řešit a metody, které nám pomohou zhodnotit námi navrhnuté řešení (Jak). Následuje realizace, vyhodnocení a shrnutí výsledků a přínosu práce (Proč).

Jak sníst mamuta

Nejdříve se zaměříme na předmět – Co, neboť před tím, než začneme plánovat cestu, potřebujeme vědět, kam máme přijít. Existuje velmi jednoduchý, ale chytrý způsob, jak udělat dekompozici hlavního, nebo obecného cíle práce a to cestou od obecného ke konkrétnímu.

Pracujeme například s nějakým obecným výzkumem (tématem) a postupujeme tak, že definujeme postupně:

• výzkumnou oblast,
• výzkumné téma,
• obecné výzkumné otázky,
• specifické výzkumné otázky,
• otázky při sběru dat, případně hypotézy.

Čím vyšší je úroveň, tím je obecnější, a později postupně teprve specifikujeme to, s čím pracujeme. Kde je ten náš cíl? V podstatě se skrývá v řešení obecných otázek, takže tím, že uděláme dekompozici otázky a rozdělíme jeden větší vědecký problém na více malých, už budeme moci vytvořit více jednoduchých úkolů pomocí řešení kterých dosáhneme i hlavního cíle.

Pokusíme se například udělat dekompozici hlavního cíle tématu IoT v zemědělství – systematic review, kde je potřeba identifikovat hlavní trendy vědecko-výzkumné činnosti v oblasti využití technologií IoT se zaměřením na zemědělství. Systematic review je specifickým typem výzkumu, který analyzuje publikované odborné zdroje na určité téma.

• Výzkumná oblast: IoT v zemědělství
• Výzkumné téma: vědecko-výzkumná činnost v oblasti využití IoT v zemědělství
• Obecné výzkumné otázky: Jaké jsou hlavní trendy vědecko-výzkumné činnosti v oblasti využití technologií IoT se zaměřením na zemědělství?
• Specifické výzkumné otázky: Která témata související s IoT v zemědělství se nejčastěji vyskytují v odborných a akademických publikacích v letech 2019-2021? Jaké trendy vykazují jednotlivá témata z hlediska citovanosti? …
• Otázky při sběru dat: Jaká klíčová slova se používají v metadatech odborných článků v oblasti využití IoT v zemědělství? Kolik článků s předdefinovanými klíčovými slovy bylo publikováno v odborných časopisech indexovaných v databázi Web of Science v letech 2019-2021? …

Lze si všimnout, že otázky při sběru dat jsou velmi jednoduché, přesně nám říkají jaká data máme sbírat a jaké metody sběru použít. Specifická výzkumná otázka je také relativně jednoduchá, abychom ji mohli uchopit a pomocí určitých postupů a analýzy získaných dat na ni odpovědět.

Pokud ještě nejste unaveni k smrti, tak tady najdete kapitolu č. 3 z knihy “Úspěšný návrh výzkumu”, kde je vysvětlen tento postup.

Další zajímavé zdroje k tématu…

Pokud je to pro vás zatím příliš komplikované, nezoufejte, máme pro vás jednodušší návod na formulování výzkumné otázky a přemýšlení o cílech práce. V krátkém videu Napíšu diplomku – Lekce č. 1 Výzkumná otázka a hypotéza (10 min) od Pavlíny Tassanyi z Moravskoslezské vědecké knihovny najdete jasný výklad o tom, jak se stanoví výzkumná otázka a cíl práce. Najdete tam i popis toho, co je hypotéza a jak souvisí s výzkumnou otázkou.

O hypotézách a výzkumných otázkách mluví ve svém workshopu o dotaznících Veronika Krásničan z PEF na Mendelu. Je to sice na hodinu, ale o našem současném tématu se mluví na začátku videa (do 21. minuty).

Popis toho, co je výzkumná otázka a hypotéza najdete i na webových stránkách Knihovny ČZU – Tipy pro odborné psaní.

A pro největší zájemce doporučujeme odbornou literaturu, která se věnuje tomuto tématu – seznam najdete na konci stránky.

Hlavní cíl a dílčí cíle

Poslední tip pro dnešek – jak napsat dílčí cíle. Dílčí cíle jsou v podstatě specifičtější cíle, které dohromady tvoří cíl hlavní. Zahrnují všechny důležité kroky, které vedou autora k výsledkům a dokončení závěrečné práce. Zpravidla se píšou formou odrážek. Například, dle pokynů KIT PEF, mezi dílčí cíle patří:

• Teoretická východiska / Současný stav poznání řešené problematiky,
• dále 3 až 4 dílčí cíle (další dílčí kroky, které napomáhají splnit hlavní cíl),
• výsledky a diskuse, formulace závěrů práce.

V podstatě popisujete to, co vás vede ke splnění hlavního cíle – od studia a analýzy současného stavu zkoumané problematiky (v teoretické části), přes dosažení specifických cílů (nebo hledání odpovědí na specifické otázky) pomocí zvolených metod, pokračujeme v prezentaci a diskuzi výsledků k formulaci závěrů a doporučení.

Ještě jeden tip – tyto dílčí cíle píšete nejen pro kapitolu „Cíle a metodika”, udělejte tento seznam i pro sebe, abyste viděli všechny úkoly, které musíte splnit na své cestě. A pro vlastní potřebu se snažte držet metody SMART – pomůže vám to formulovat cíle, se kterými pak budete lépe pracovat.

Je to krásné a jednoduché, že? Abyste si to zkusili v praxi, máte před sebou dvě zadání, která vám pomohou pochopit, co o hlavním cíli vaší práce víte a co ještě potřebujete promyslet, jestli opravdu víte, o čem je vaše práce a kolik všeho obnáší. Zkuste si již teď naplánovat jednotlivé kroky. Uvidíte, jak vám to pomůže najít cestu k úspěšné závěrečné práci.

Uvidíme se v dalším týdnu, ve kterém se budeme věnovat struktuře vaší práce!

Zadání

1. Je potřeba cíl své práce (jak jej máte formulovaný v zadání) převést do seznamu dílčích cílů a předpokládaného postupu řešení práce. Je ten postup logický? Navazují na sebe logicky jednotlivé dílčí cíle a nepředbíhají se v čase? (Např. zpracováváme data až poté, co je seženeme?) Vytvořte si pro sebe cíle dle metody SMART – odpovídají všem náležitostem? Víte, jaké metody použijete pro naplnění každého cíle?

Zkuste ukázat dané dílčí cíle a postup kamarádovi. Pochopí, jak to plánujete udělat? Zkuste to ukázat vedoucímu. Je to podle něj proveditelné?

Pokud se s námi o tom chcete poradit, vložte odpovědi do složky na Google Drive.

2. Bonusové zadání: zkuste vytvořit postupem od obecného ke konkrétnímu specifické cíle a hypotézy (tj. téma – obecná otázka/výzkumný problém – specifické výzkumné otázky – metody, případně hypotézy).

Pokud se s námi o tom chcete poradit, vložte odpovědi do složky na Google Drive.

Seznam zdrojů

ČAPEK, Karel, 2009. Hovory s. T.G.M. Praha: Fragment. ISBN 978-80-253-0752-6.

DISMAN, Miroslav, 2011. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 4., nezměněné vydání. Praha: Karolinum. ISBN 978-802-4619-668.

HENDL, Jan, 2016. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání. Praha: Portál. ISBN 978-802-6209-829.

KIT PEF ČZU V PRAZE, 2022. Pokyny pro zpracovávání závěrečných prací na katedře informačních technologií. Katedra informačních technologií PEF ČZU v Praze [online]. Praha: KIT PEF ČZU, Březen 2022 [cit. 2022-07-10]. Dostupné z: https://kit.pef.czu.cz/zaverecne-prace

KNIHOVNA ČZU, 2021. Tipy pro odborné psaní. Knihovna ČZU [online]. Praha: ČZU v Praze [cit. 2022-07-18]. Dostupné z: https://lib.czu.cz/cs/r-16798-podpora-studia-a-vedy/r-16800-tipy-pro-odborne-psani

KRÁSNIČAN, Veronika, 2021. Workshop: Dotazníkové šetření a jeho specifika. In: YouTube [online]. 15.11.2021 [cit. 2022-07-15]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=rB_tkw057f0. Kanál uživatele Akademická Etika.

LOHR, Václav, 2022. Zadání bakalářské či diplomové práce. In: Zlepšit.cz: … proč nebýt lepší? [online]. Praha: Václav Lohr, 2022 [cit. 2022-07-10]. Dostupné z: https://zlepsit.cz/bakalarske-diplomove-prace/zadani-bakalarske-ci-diplomove-prace/

MINDTOOLS, 2022. SMART Goals: How to Make Your Goals Achievable. MindTools [online]. Velká Britanie: Emerald Works Limited [cit. 2022-07-18]. Dostupné z: https://www.mindtools.com/pages/article/smart-goals.htm

OCHRANA, František, 2019. Metodologie, metody a metodika vědeckého výzkumu [online]. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum [cit. 2022-07-18]. ISBN 978-80-246-4200-0. Dostupné z: https://www.bookport.cz/kniha/metodologie-metody-a-metodika-vedeckeho-vyzkumu-5870/

PUNCH, Keith, 2015. Úspěšný návrh výzkumu. Vydání druhé. Praha: Portál. ISBN 978-802-6209-805.

TASSANYI, Pavlína, 2020. Napíšu diplomku – Lekce č. 1 Výzkumná otázka a hypotéza. In: YouTube [online]. 05.10.2020 [cit. 2022-07-15]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=SK1Nc3rfxgI&list=PLr-SwF3n7sqBdH2RzhTrhZuFBikWKt40B&index=4. Kanál uživatele Moravskoslezská vědecká knihovna.