Stůjte na ramenou obrů

Vítáme vás u čtvrtého týdne Letní výzvy 2022, ve kterém začínáme pracovat na teoretické části závěrečné práce. Vzhledem k tomu, že je to poměrně velké téma, fakticky nám to zabere dva týdny. A hurá, můžete se těšit i na webináře v kanálu MS Teams – 3. srpna máme webinář o základech vyhledávání a hodnocení zdrojů s Mgr. Terezou Garamszegi z Knihovny ČZU a 10. srpna webinář o pokročilejších citačních a oborových databázích se zaměstnanci Národní technické knihovny. Jdeme na to!

Webináře

A než se pustíme do teorie, uložte si do kalendáře dva důležité termíny:

3. srpna od 17 hodin se uskuteční webinář s Mgr. Terezou Garamszegi z Knihovny ČZU, kde se naučíte základům efektivního vyhledávání a hodnocení informací pro vaši závěrečnou práci. Projdeme také možnosti, které vám v tomto směru nabízí Knihovna ČZU.
10. srpna od 15 hodin se můžete těšit na webinář od Národní technické knihovny, kde se společně naučíme vyhledávat v databázích Web of Science a Scopus a dozvíme se, jaké oborově zaměřené databáze pro ICT (např. IEEE) nabízí NTK. Pozor, na tomto webináři již nebudeme probírat základy (např. jak kombinovat klíčová slova ve vyhledávacím dotazu), ale půjdeme do předmětných věcí. Velice doporučujeme tento webinář všem, kdo píší práci v oblasti informačních a telekomunikačních technologiích.

Oba webináře poběží v našem kanálu v MS Teams.

Teorie a role práce s literaturou

Tento týden nese název, ve vědeckém světě, známého idiomu „Standing on the shoulders of giants” (česky: „Stůjte na ramenou obrů”, jako autor je často uváděn Isaac Newton (i když na Wikipedii najdete jinou informaci 🙂 ). A není náhodou, že s touto větou se ještě potkáte na hlavní stránce Google Scholaru, což je jeden z nejpopulárnějších vyhledávačů akademických textů. Tento idiom totiž znamená, že při realizaci našeho výzkumu se opíráme na znalosti vytvořené dříve jinými a snažíme se tím dosáhnout dalšího pokroku.

Proč vůbec v závěrečné práci píšeme teoretickou část? Občas si studenti myslí, že je to formalita, a že ji píšou jenom pro splnění pokynů a pro to, aby vedoucí, oponent a komise byli spokojení. Realita je však taková, že teoretická část závěrečné práce je stejně důležitá jako jakákoliv další. A ještě ohromující tvrzení – píšete ji hlavně pro sebe a svůj výzkum. Jednak tvoříte teoretickou základnu pro svoji práci. Druhak můžete nalézt tzv. „výzkumné mezery” nebo nevyřešené výzkumné otázky, na které třeba budete ve svoji práci odpovídat. Zároveň zkoumáte to, jak se vaše téma řešilo, jaké metody již byly použité a k jakým výsledkům dospěli jiní badatelé. Vytvoření teoretických základů následně pomáhá odpovědět i na otázky, jestli se náš výzkum shoduje s teorií, přip. s jakou. Ve stádiu zpracování a interpretace výsledků vám je teorie mimo jiné pomůže komparovat a zjistit, kde se se svým výzkumem nacházíte, co je přínosem vaší práce, a co z toho vašeho výzkumu plyne.

Když si necháme stranou pojednání o roli teorie ve výzkumu, o paradigmatech, verifikaci, vytvoření teorie a dalších otázkách metodologie vědy (zájemcům však velmi doporučujeme 4. kapitolu monografie Punche „Úspěšný návrh výzkumu”), tak téměř jakýkoli výzkum se neuskutečňuje ve vakuu, ale opírá se o všechny ty systematické znalosti, které lidstvo vytvořilo a uchovalo. Výzkumník (v našem případě student píšící závěrečnou práci) pak má:

nastudovat literaturu relevantní pro svůj výzkum;
propojit literaturu se svojí prací nebo svým výzkumem;
nezapomenout i na teoretické metody, které využije při práci s literaturou, tj. jak s ní bude pracovat.

Co jsou relevantní zdroje

Velmi častým dotazem je, hlavně na začátku psaní, co je relevantní literatura, co dělat, když těch zdrojů je nespočetné množství a co když je vaše téma unikátní a žádné zdroje k tomu najít nemůžete.

Tak první rada od nás, pokud nevíte čím začít zpracování teoretické části, podívejte se do svých výzkumných otázek (nebo výzkumného problému), pokud je nemáte, tak do cíle práce. Měli byste tam mít definovaný objekt vašeho výzkumu a zároveň nějaké další informace, které vám pomohou omezit celou obrovskou oblast poznání na relevantní oblast zkoumané problematiky. Nezapomeňte, že existuje i tzv. základní literatura, nějaká stěžejní díla, která jsou třeba napsána i 50 let zpátky, ale která tvoří základy toho vašeho tématu a bez kterých se neobejdete.

Konkrétní formáty vědecké a odborné literatury a jejich dostupné množství závisí na oboru a tématu. Druhý faktor, který vám ovlivní vyhledávání, je, jestli zpracováváte úzce zaměřené nebo interdisciplinární téma. U posledního pak bude zvlášť složité poskládat teoretické zdroje tak, aby to odpovídalo studijnímu oboru a zároveň teoretická část opravdu poskytovala všechny nezbytné informace. Druhý extrém – student chce najít jiné výzkumy na velmi úzké téma, které je totožné s jeho prací. Avšak nic stejného nebo totožného existovat nemusí vzhledem k velmi specifickému tématu. Například výzkum chování specifické skupiny lidí ve specifickém prostředí a se specifickými činiteli. Možná tento student bude první, kdo se tímto bude zabývat a žádné další výzkumy ani neproběhnou. Neznamená to však, že nemá odkud čerpat teorii nebo s čím porovnávat svoje výsledky. Je potřeba zvýšit úroveň abstrakce a hledat informace např. o podobných sociálních skupinách, o studiu vlivu určitých činitelů apod.

Formální pokyny k teoretické části

Konkrétní požadavky na zpracování teoretické části práce (nebo teoretických východisek, přehledu současného stavu poznání řešené problematiky či literárního přehledu – to jsou různé možnosti názvu této kapitoly závěrečné práce na PEF) jsou definovány jak pokyny fakulty, tak i konkrétního pracoviště/katedry.

V pokynech PEF najdeme, že v závěrečné práci má student prokázat mimo jiné schopnost

„- vybrat adekvátní teoretická východiska řešeného problému z odborných a vědeckých monografií, článků a dalších zdrojů tištěného i elektronického charakteru;
– vhodně kriticky zpracovat vybraná teoretická východiska řešeného problému;
– studenti by měli být schopni kriticky pracovat s již publikovanými texty, zpracovávat koncepty a teorie v nich obsažené a nacházet v nich relevantní odpovědi vzhledem k řešenému problému;
– použití teoretických metod poznání (metody abstrakce, specifikace, komparace, analogie, indukce, dedukce, modelování atd.);”
PEF ČZU v Praze, 2018

Pokyny fakulty třeba neupravují rozsah teoretické části, nedoporučují konkrétní zdroje ani neradí s tím, jak sestavit jednotlivé kapitoly. Jenom zdůrazňují adekvátnost vybraných informací, nutnost kritického zpracování a použití teoretických metod.

Pokud však píšete práci na KITu, tak máte další specifikaci teoretické části závěrečné práce, ze které se třeba můžeme dozvědět, že doporučený rozsah teoretické části je ½ celého obsahu, jak je potřeba členit text do podkapitol a jaké literární zdroje použít.

Pokud si nejste jisti se strukturou teoretické části nebo typy odborných zdrojů, které je nutné použít, podívejte se na pokyny vaší katedry, poraďte se s vedoucím nebo se podívejte do jiných úspěšných závěrečných prací napsaných a obhájených nejlépe u stejného vedoucího (dejte si pozor na posudky a hodnocení práce s literaturou!).

Rady k zpracování teoretické části

Psaní teoretické části je mravenčí práce, u které většinou nejdříve píšeme shrnutí nebo přehled literárních zdrojů. Důležité je provádět tuto činnost systematicky a ukládat všechny poznatky. Systematicky znamená, že využijete vaši osnovu práce, kterou jste si vytvořili (viz Týden 3) a která mimo jiné obsahuje specifická témata nebo otázky, na které je potřeba odpovědět. Nezapomeňte, že teoretická část má mít kostru, strukturu, jinak bude jako masa nestrukturovaného textu, u které se čtenář snadno ztratí. Je užitečné si naplánovat rozdělení na podkapitoly, ale nepřehánějte to – podkapitola o jednom odstavci vypadá divně a často se nedoporučuje dělat kapitoly více než na třetí úrovni. Pokud byste si chtěli ulehčit čtení vaší práce, na začátku teoretické části lze představit čtenářům tzv. „cestovní mapu”, průvodce kapitolou, kde stručně popisujete strukturu teoretické části. Na některých katedrách (např. na KIT PEF) se vyžaduje i shrnutí teoretické části, kde sumarizujete získané teoretické poznatky, ukazujete co z nich vyplývá pro praktickou část a vracíte se k identifikaci řešeného problému nebo k výzkumným otázkám. Cílem je ukázat vztah vytvořeného literárního přehledu k vámi vybranému výzkumnému problému nebo výzkumným otázkám, tj. identifikace a potvrzení výzkumné příležitosti.

V systematickém vyhledávání zdrojů jsou pro vás velkým pomocníkem klíčová slova. Na začátku budete mít možná jenom 3-4, ale postupně začnete přidávat i další, která jsou pro vás relevantní a pomáhají vám hledat zdroje pro teoretickou část na specifičtější témata. Nezapomeňte i na klíčová slova v angličtině (a v dalších jazycích, pokud využíváte i jiné cizojazyčné zdroje) – duplikujte váš seznam klíčových slov v jiných jazykových mutacích a nezapomeňte i na synonyma. Více o klíčových slovech – jak je najít, jak kombinovat a využívat při vyhledávání – se dozvíte na webináři 3. srpna s Mgr. Terezou Garamszegi.

Ještě jeden tip – pokud máte jenom krátký seznam klíčových slov a chcete jej rozšířit, najít synonyma nebo správně přeložit do jiného jazyku, dobrým pomocníkem je Wikipedia – stačí najít článek, který popisuje vaši oblast (pozor, aby byl aktuální a informativní) a překliknout na jinou jazykovou mutaci. Většinou jsou tam uvedena i odborná synonyma.

Systematická práce s literaturou znamená i systematické ukládání zdrojů, tj. jejich bibliografické záznamy a vaše výpisky nebo poznámky. Snažte se vyvarovat trapné situaci, že si půjčíte knihu, přečtete si ji, vrátíte ji do knihovny a pak zjistíte, že to, co jste tam četli, se vám hodí do teoretické části, ale vy si nepamatujete ani třeba přesné znění definice, ani stránku knihy, kde se ta definice nachází. Nedělejte zbytečné věci a když začínáte číst (i možná jenom pro první představu s tématem), ukládejte si plné názvy zdrojů a dělejte si výpisky ve formátu, který vám pak umožní tyto získané znalosti využít při psaní. Pro ukládání zdrojů existuje velmi dobrý typ nástrojů – citační manažery. Budete o nich a o citování mluvit a učit se s nimi efektivně pracovat v 8. týdnu naší výzvy.

Je důležité si uvědomit, že při vytvoření teoretické části neděláme kompilaci, ale pomoci metody syntézy tvoříme nové znalosti a učíme se i o argumentaci. Zároveň je nesmírně důležité kritické hodnocení informací – jestli můžeme použít tento konkrétní zdroj vzhledem k jeho původu, jestli informace, které z toho získáme, je možné u nás uplatnit, lze je generalizovat a přenést na naši půdu apod. Analytický přístup a kritické hodnocení informací pomáhají úplnosti, koherenci a konzistenci vašeho textu. Více o kritickém hodnocení zdrojů se dozvíte z doplňujících materiálů nebo na webináři 3. srpna.

Ukazuje totiž, co je důležité, co je již známé, v čem se výzkumníci neshodují a co ještě nebylo zkoumáno. Jak je vidět, je toho hodně. Jak přistoupit k tak obrovskému úkolu? Buďte selektivní. Nepíšete manuál, učebnici nebo další knihu. Pokud je ve vaší problematice příliš hodně směrů výzkumu a zdrojů, zapracujte ty nejdůležitější a relevantnější pro vaši praktickou část a zdůvodněte, proč jste postupovali zrovna takto.

Punch (2019) ve své monografii také uvádí časté chyby studentů při psaní teoretické části:

Rozsáhlé přímé citace v textu – o citování a rozdílech mezi přímými citacemi a parafrázováním ještě budeme mluvit v 8. týdnu Letní výzvy, ale obecně platí, že využití přímé citace z cizího díla má mít důvod – např. citujete zákon nebo jiný text formulovaný jedinečným způsobem, anebo využití přímého citátu má specifický účel v textu. Jinak to může působit tak, že nezvládáte psaní akademického textu a navíc vám to zvýší procento shody při kontrole plagiátu.
Příliš hodně sekundárních textů – jako pisatelé závěrečných prací byste měli v co největší míře využívat primární zdroje (monografie, odborné články, apod.). K sekundárním zdrojům se většinou obracíme pro prvotní přehled zkoumané oblasti nebo pokud nejsou k nalezení zdroje primární. Zase to může zpochybňovat vaši schopnost pracovat s odbornou literaturou.
Opomíjení prakticky zaměřené literatury – u oborů, které se vyučují na PEF ČZU (informatika, management apod.) je velmi důležitým zdrojem informací nejen výzkumná literatura, ale i zdroje z praxí. Jako příklady takových zdrojů lze uvést zprávy poradenských společností, statistiky, časopisy orientované na praktiky apod. Určitě záleží na vašem tématu, ale v mnoha případech vám to pomůže obohatit závěrečnou práci o poznatky z reálného světa.
Psaní o všem přečteném – ještě jednou, nepíšete učebnici. Zahrnujte do teoretické části opravdu to, co přispívá k vytvoření základů pro část praktickou. Buďte vybíraví a nedělejte zbytečnou práci.

Zdroje pro teoretickou část

Jaké typy zdrojů využít pro teoretickou část? Zpravidla se využívají články z odborných časopisů, odborné knižní monografie, učebnice a vysokoškolské kvalifikační práce. Ty jsou nejčastějšími zdroji. Nezapomeňte na cizojazyčné zdroje – o vědě se primárně píše v angličtině a zvlášť u informatiky se neobejdete bez zdrojů v angličtině. Pokud píšete o jiné zemi, např. o Německu, určitě se vám budou hodit i zdroje v němčině.

Konkrétní požadavky na typy zdrojů najdete v pokynech katedry nebo vám je může prozradit váš vedoucí. Například na KIT PEF se doporučuje využívat:

Knižní publikace (tištěné a elektronické), primární zdroje informace.
Odborné články, primární zdroje informace, např. z databází vědeckých článků Web of Science a Scopus, z vyhledávače Google Scholar a vědecké sociální sítě ResearchGate.
Webové stránky a články – porovnávat a uvažovat jejich spolehlivost.

O tom, jaké zdroje použít a kde je hledat, je napsáno hodně. Vybrali jsme pro vás jenom některé užitečné odkazy. Pokud preferujete formát webináře a chtěli byste na něco doptat, tak o tom budeme mluvit 3. srpna na webináři s Mgr. Terezou Garamszegi z Knihovny ČZU. Další týden – 10. srpna se sejdeme na webináři s odborníky Národní technické knihovny, kde se společně naučíme vyhledávat v databázích Web of Science a Scopus, a také se seznámíme s oborově zaměřenou databází pro ICT.

Materiály pro samostudium

Jako vždy, připravili jsme pro vás materiály, které vám pomohou s psaním teoretické části:

Tipy pro odborné psaní od Knihovny ČZU – v části Vyhledávání odborné literatury najdete podrobný popis druhů odborné literatury, rady jak literaturu studovat, jak zjistit, jestli se konkrétní informace hodí do vaší práce a jak hodnotit kvalitu článků.
Playlist videí od Knihovny ČZU na práci s různými databázemi – videa jsou na Streamu ČZU a pokrývají velké množství témat – od základů vyhledávání až po kritické hodnocení informací.
Prezentace z webináře Národní technické knihovny „Vyhledávání zdrojů a hodnocení informací”, ve které najdete spoustu tipů, triků a odkazů, které vám zefektivní vyhledávání odborných zdrojů. Třeba tam najdete informace, čím se liší vyhledávací dotaz v Googlu a ve vyhledávači knihovny, a jaký je rozdíl mezi Googlem a Google Scholarem.
Tipy a rady od Národní technické knihovny na efektivní vyhledávání, tvorbu klíčových slov a tvoření vyhledávacích dotazů. Najdete tam i odkazy na další výukové materiály k tématu.
Video Napíšu diplomku – Lekce č. 3 Jaké zdroje použít (14 min) od Pavlíny Tassanyi z Moravskoslezské vědecké knihovny, ze kterého se dozvíte, k čemu jsou vám jednotlivé typy zdrojů a kde je můžete nalézt.
Návody na vyhledávání ve zdrojích Národní technické knihovny – od tištěných knih po elektronické články. Doporučujeme všem, kdo píše práci v oboru ICT.
Video (6 min) s návody na vyhledávání e-knih od Knihovny ČZU , ve kterém se seznámíte s vyhledáváním elektronických knih, například přes ProQuest Ebook Central a Bookport.
Video „Vyhledávání informací – rešeršní dotaz” (5 min) od Terezy Šímové z Knihovny ČZU o tom, jak vytvořit vyhledávací dotaz a jak využít pokročilých technik pro vyhledávání informačních zdrojů.
Pro milovníky skript – elektronická skripta s obecným návodem na vyhledávání informací v odborných databázích od Knihovny ČZU (je potřeba se přihlásit jako Host).
Video Napíšu diplomku – Lekce č. 3 Google Scholar (15 min) od Pavlíny Tassanyi z Moravskoslezské vědecké knihovny, ve kterém se naučíte pracovat s klíčovými slovy při vyhledávání na příkladu akademického vyhledávače Google Scholar.
Video od Národní technické knihovny (20 min) s podrobným průvodcem Google Scholaru – od základu využití do tipu, jak udělat vaše vyhledávání ještě efektivnějším. Pro zájemce je k dispozici i návod v pdf.
Tipy a rady od Národní technické knihovny na to, jak rozpoznat vhodný zdroj pro závěrečnou práci.
Video (20 min) o kritickém hodnocení informací od Knihovny ČZU, ze kterého se mimo jiné dozvíte, jaké informační zdroje jsou vhodné pro použití v rámci psaní odborného textu.
Video o C.R.A.P. testu (3 min.) od Státní univerzity v Portlandu (v angličtině), ve kterém se popisuje, jak můžeme postupovat při hodnocení kvality článků v médiích.
Výukový materiál o tom, co jsou predátorské časopisy, jak je poznat a proč je to důležité vědět, pokud se zabýváme výzkumem. Doporučujeme hlavně pokud uvažujete o vědecké kariéře nebo o výzkumu a aplikační oblasti.

Pro dnešek je to všechno. Máte od nás ještě zadání, které vám toto téma pomůže procvičit. V případě dotazů či nejasností se na nás neváhejte obrátit. Těšíme se na vás u webinářů 3. a 10. srpna!

V dalších týdnech výzvy začneme rozebírat vědecké metody a to, jak přemýšlet nad praktickou částí.

Zadání

1.Vytvořte seznam klíčových slov, které použijete pro vyhledávání zdrojů pro svoji práci v češtině a jejich anglické verze. Všimněte si, jestli při vyhledávání najdete nová slova, která se hodí k vašemu tématu a jejich synonyma. Přidejte je do vašeho seznamu a použijte různé kombinace pro vyhledávání. Pokud se s námi o tom chcete poradit, vložte odpovědi do složky na Google Drive.

2. Pomocí Google Scholar najděte zdroje relevantní vašemu tématu, které pak budete moci využít v ZP:

Závěrečnou práci
Odborný článek
Review článek
Konferenční příspěvek
Knihu/monografii.

Pokud se s námi o tom chcete poradit, vložte odpovědi do složky na Google Drive.

3. Bonusové zadání: najít 3 recenzované odborné články v angličtině pomocí odborných a citačních databází, např. IEEE, Web of Science, Scopus. Přečtěte si je, vytvořte dokument s názvy článků a napište ke každému článku poznámku – čím je podle vás zajímavý a v jaké části práce ho můžete využít. Pokud se s námi o tom chcete poradit, vložte odpovědi do složky na Google Drive.

Seznam zdrojů

IVANEGOVÁ, Jana, MILLEROVÁ, Kristina, 2022. Vyhledávání zdrojů a hodnocení informací. Praha. Dostupné také z: https://moodle.techlib.cz/pluginfile.php/5862/mod_resource/content/5/Vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD%20zdroj%C5%AF%20a%20hodnocen%C3%AD%20informac%C3%AD-webin%C3%A1%C5%99-b%C5%99ezen2022-moodle.pdf. Prezentace z webináře.

KIT PEF ČZU V PRAZE, 2022. Pokyny pro zpracovávání závěrečných prací na katedře informačních technologií. Katedra informačních technologií PEF ČZU v Praze [online]. Praha: KIT PEF ČZU, Březen 2022 [cit. 2022-07-10]. Dostupné z: https://kit.pef.czu.cz/zaverecne-prace

KNIHOVNA ČZU, 2020. Práce s databázemi. ČZU v Praze Stream [online]. Praha: ČZU v Praze [cit. 2022-07-31]. Dostupné z: https://web.microsoftstream.com/channel/c36922bf-e42a-4fda-98e1-ef5d8fac73fb

KNIHOVNA ČZU, 2021. Tipy pro odborné psaní. Knihovna ČZU [online]. Praha: ČZU v Praze [cit. 2022-07-18]. Dostupné z: https://lib.czu.cz/cs/r-16798-podpora-studia-a-vedy/r-16800-tipy-pro-odborne-psani

MARTINOVÁ, Olga, ed., 2021. Jak rozpoznat vhodný zdroj. Národní technická knihovna [online]. Praha: NTK [cit. 2022-07-31]. Dostupné z: https://www.techlib.cz/cs/83788-jak-rozpoznat-vhodny-zdroj

MARTINOVÁ, Olga, ed., 2022. Vyhledávání ve zdrojích NTK. Národní technická knihovna [online]. Praha: NTK [cit. 2022-07-31]. Dostupné z: https://www.techlib.cz/cs/84369-vyhledavani-ntk

MILLEROVÁ, Kristina, MARTINOVÁ, Olga, 2021a. Videonávod na používání Google Scholar. In: YouTube [online]. 09.02.2021 [cit. 2022-07-31]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=fMsCw-y6Wy8&t=3s. Kanál uživatele avNTK.

MILLEROVÁ, Kristina a Olga MARTINOVÁ, 2021b. Google Scholar Podrobný průvodce. In: Národní technická knihovna [online]. Praha: NTK [cit. 2022-07-31]. Dostupné z: https://www.techlib.cz/default/files/download/id/86941/google-scholar-bezzvuku-verze29012021-fin.pdf. Prezentace.

Obecný návod na vyhledávání v databázích. In: Projekty2 ČZU [online]. Praha: ČZU v Praze [cit. 2022-07-31]. Dostupné z: https://projekty2.czu.cz/pluginfile.php/8458/mod_resource/content/1/Podrobn%C3%BD%20popis%20vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD%20v%20datab%C3%A1z%C3%ADch%20%28skripta%29.pdf

PEF ČZU V PRAZE, 2018. Závěrečné práce. Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze [online]. Praha: PEF ČZU, 2021. [cit. 2022-07-10]. Dostupné z: https://www.pef.czu.cz/cs/r-7008-studium/r-7026-informace-pro-studenty/r-12261-zaverecne-prace

Portland State University Library, 2017. The C.R.A.P Test in Action: Articles. In: YouTube [online]. 15.09.2017 [cit. 2022-07-31]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=k6tEkQMBzxw. Kanál uživatele Portland State University Library.

PUNCH, Keith, 2015. Úspěšný návrh výzkumu. Vydání druhé. Praha: Portál. ISBN 978-802-6209-805.

Stop Predatory Practices [online], 2022. Praha: CAS, CZU, ALCU [cit. 2022-07-31]. Dostupné z: https://www.stoppredatorypractice.com/

TASSANYI, Pavlína, 2020a. Napíšu diplomku – Lekce č. 3 Jaké zdroje použít. In: YouTube [online]. 20.10.2020 [cit. 2022-07-31]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=7bYXyvD1VZw&list=PLr-SwF3n7sqBdH2RzhTrhZuFBikWKt40B&index=6. Kanál uživatele Moravskoslezská vědecká knihovna.

TASSANYI, Pavlína, 2020b. Napíšu diplomku – Lekce č. 3 Google Scholar. In: YouTube [online]. 25.10.2020 [cit. 2022-07-31]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=Q7bB-wYil-I&list=PLr-SwF3n7sqBdH2RzhTrhZuFBikWKt40B&index=7. Kanál uživatele Moravskoslezská vědecká knihovna.

TUREK, Vojtěch, ed., 2022. Jak efektivněji vyhledávat. Národní technická knihovna [online]. Praha: NTK [cit. 2022-07-31]. Dostupné z: https://www.techlib.cz/cs/83776-jak-efektivneji-vyhledavat

ŠÍMOVÁ, Tereza, 2020a. Vyhledávání informací – rešeršní dotaz. In: ČZU v Praze Stream [online]. 19.04.2020 [cit. 2022-07-31]. Dostupné z: https://web.microsoftstream.com/video/c03ba67d-fb37-4600-a845-88191cae13d5?channelId=c36922bf-e42a-4fda-98e1-ef5d8fac73fb. Kanál uživatele Knihovna ČZU.

ŠÍMOVÁ, Tereza, 2020b. Vyhledávání informací – e-knihy. In: ČZU v Praze Stream [online]. 19.04.2020 [cit. 2022-07-31]. Dostupné z: https://web.microsoftstream.com/video/829033eb-38c1-4e18-824a-7c045af10825?channelId=c36922bf-e42a-4fda-98e1-ef5d8fac73fb. Kanál uživatele Knihovna ČZU.

ŠÍMOVÁ, Tereza, 2020c. Kritické hodnocení odborných informací. In: ČZU v Praze Stream [online]. 10.11.2020 [cit. 2022-07-31]. Dostupné z: https://web.microsoftstream.com/video/7e2b08d7-380c-4505-a67c-bf67305334d7?channelId=92148317-9007-4983-9178-95a1d29f1c1b. Kanál uživatele Knihovna ČZU.